DrD - Greyport

Brodrick vylezl na balkón, rozhlédl se a poté postupoval po kovových schodech dolů. Zbraň měl nenápadně schovanou pod svým pláštěm, Sarah jej následovala a byla stále ozbrojena zbraní detektiva, který teď ležel přidušený a omámený nějakou látkou na podlaze jejího bytu. Ještě předtím si však pohrála se svým plynovým sporákem a už nyní ti přišlo, že cítíš unikající plyn. „Hlavně pohněte.“ zvolal Brodrick. Vyšel jsi na dřevěný balkón, zavřel za sebou dveře. Zaznamenal jsi zvuk připomínající vyražení dveří. Brodrick a Sarah jsou už skoro dole. 

Připravil sis zabraň a vyrazil dveře. Opatrně jsi vkročil do chodbičky. Jedny boty chyběli, ale Paulovi boty byla stále na stejném místě jako je nechal. Z vedlejší podlouhlé místnosti se žádné hlasy neozývají, ani jsi nespatřil žádné stíny postav, ale z chodby vidíš jen na malou část vedlejší místnosti. Ze zdola jsi uslyšel cvaknutí vchodových dveří a následně klapání podpatků, který byl doprovázen slabým smíchem a hlasy.

Schoval jsi zbraň a poté vyrazil po schodišti dolů. Občas jsi se přitom ohlédl zdali tě někdo nepronásleduje. Seběhl jsi z posledního shodu a poté následoval Brodricka, který se při tisk k protější stěně, stejně tak i Sarah. „To bychom měli.“ oznámil a pohlédl do oken jejího bytu. „Budeš mít jen jeden pokus.“ oznámil ti a otočil se k tobě, „Nepodělej to.“ dodal rázně a podal ti jeden z granátů. Měl neobvyklý tvar a velmi malé rozměry. „Hračička od Hunters Corporation.“ usmál se a poté naznačil, že jej máš hodit do okna bytu ze kterého jste právě zdrhli. Koutkem oka jsi zaznamenal vozidlo mířící do ulice ve které se nacházíte. Prudce zastavilo, protože by ulicí neprojelo. 

„Kryjeme tě.“ zvolal Brodrick a otočil se k auto. „Jménem Greyportského zákona odložte zbraň a vzdejte se!“ zvolal detektiv, které ho jsi potkal před fastfoodem. Krčil se za dveřmi svého auta a jeho kolegyně jej kryla z druhé strany.     

Pevně si sevřel zbraň a vykročil do vedlejšího pokoje. Spatřil jsi Paula jak leží na podlaze v bezvědomí. Taktéž si ucítil zápach plynu. Z venčí se ozvala siréna policejního auta. Očima sis prohlédl místnost, podle přivřené záclony v balkonových dveřích jsi poznal, že Sarah utekla tudy.

Zamířil jsi, soustředil se a nakonec granát vrhl. Prorazil sklo, dopadl na podlahu bytu a následně po několika vteřinách ozvala ohlušující rána a sklo, které bylo v oknech se rozlétlo do okolí společně s kusem zdi.

Brodrick se zasmál, pevně stisk pistol a vystřelil proti detektivovy, který byl špatně krytý. Detektiv ihned zalehl, jeho kolegyně pohotově vypálila několik výstřelů a poté se taktéž zakryla. Brodrick i Sarah se přesunuli a poté kryli střelbou tvůj pohyb k nim. „Pokračujeme.“ zvolal Brodrick, „Je to kousek.“ dodal a poté vykoukl a několikrát vystřelil, stáhl se a sáhl do náprsní kapsy, kterou měl schovanou z vnitřní strany kabátu. „Další hračička.“ usmál se, „Vyplatila se návštěva Hunters Corporation.“ poté vykoukl a vrhl trojici plochých granátů ve tvaru 'disku' proti autu. „Bouchne to?“ zeptala se Sarah, „Ne tak docela.“ oznámil ji Brodrick, „Budete pokračovat touhle ulicí přes cestu a pak doprava.“ otočil se k tobě. „Tady máš.“ řekl poté co ti podal malou vysílačku, „Spoj se s Ashou až budete na místě. Tohle bude náročnější. Když se rozptýlíme zmateme je, tady nebudou mít šanci nás pronásledovat věčně.“ usmál se, poté se podíval na své hodinky a tiše odpočítával.

Urychleně jsi se rozeběhl k Paulovi, otočil jej. Schoval svoji služební zbraň a jej uchopil přehodil jej přes rameno - s námahou, protože Paul je docela při těle - a rychlou chůzí se vydal k východu. Už jsi byl jednou nohou v chodbě když jsi uslyšel vysklení skla a cosi malého dopadlo na podlahu bytu. Ohlédl jsi se, spatřil jsi malý granát. Ihned jsi přidal do kroku. Urychleně jsi proběhl chodbou i s Paulem na zádech, překročil jsi prach a ozval se rozsáhlí výbuch, který tě odmrštil až k železnému zábradlí. Udeřil jsi se do hlavy.

„Proboha! Co se to tu stalo!“ zvolala mladá žena a zakrývala si tvář zděšením, stejně tak i její přítel - nejspíš je to její přítel - který na tebe rovněž zíral vyjeveně. Nakonec, ale promluvil, „Zavolej polici.“ řekl k ženě, „Jo..“ vydala ze sebe a sáhla po mobilu. Muž se k tobě sehnul, „Jste v pořádku?“ zeptal se.

Převzal jsi vysílačku, kývl jsi na souhlas a rozběhl se ulicí. Přeběhl jsi přes cestu, zrovna žádné auto nejelo - ale oni jich nikdy moc po chudinské čtvrti nejezdí - a pokračoval úzkou uličkou ve které jsi potkal skupinku otrhaných bezdomovců postávajících u hořícího sudu, navzájem si podávali tmavou flašku a zahřívali se o plápolající oheň. Zabočil jsi do vpravo uběhl pár metrů a vyběhl jsi u nějaké staré zanedbané autobusové zastávky. Kolem zastávky zrovna projíždělo několik aut. Zalezl jsi zpět do stínu úzké uličky a počal až doběhne Sarah.

„Pff.. už nikdy víc.“ řekla zadýchaně a jednou rukou se opřela o kamennou zídku budovy, která vrhala stín do ulice. Vyndal jsi vysílačku, stisk tlačítko a promluvil. Poté jsi jej pustil a vyčkával. Mezitím začalo slabě poprchávat. „Ten déšť bude kazit signál.“ konstatovala Sarah, „Slyším!“ ozvalo se po krátkém zachrastění z vysílačky, „Zrovna jsme setřásli jedno auto, moc jich tu není. Jejich sirénky přivolají ostatní gangy, takže hledání za chvilku vzdají.“ znělo z vysílačky, „Jen.. aby.“ vydala ze sebe Sarah a poté si od tebe půjčila vysílačku a nahlásila vaši polohu, „Vydržte pár minut. Mise se ruší, Brodrick nebude chtít v tomhle lijavci něco podnikat.“ zaznělo opět z vysílačky, když ti ji Sarah předávala. „A mladej si docela polepšil. Už mu Brodrick půjčil i vysílačku.“ zaznělo z vysílačky dodatečně a poté se Asha odmlčela. 

Déšť zesílil a vítr mírně taktéž, ale částečně krytí před plnou silou větru. „Hlásili to, že se něco přižene.“ konstatovala při pohledu na nebe Sarah. Všiml sis, že k prázdné zastávce vyrazila dvojice mužů v pestrobarevných šatech. 

„Udělej tak.“ řekl muž směrem k ženě a ta odběhla stranou, aby mohla s klidem zavolat. „Není uvnitř ještě někdo další?“ vyptával se muž, „Zavolej i hasiče!“ křikl, když vykročil k proraženým dveřím do bytu a spatřil hořící nábytek. 

Ohmatal sis čelo máš jej rozražené od kovové zábradlí do kterého jsi narazil, když tě výbuch odmrštil. Hlava tě mírně bolí, ale snad to nebude nic vážného. Paulův zdravotní stav bude zjevně horší, neboť dýchá velmi nepravidelně. 

Pokoukl jsi po své sekretářce, ale ta tvůj pohled ignorovala zahleděným výrazem do svého počítače. Vyšel jsi proto naproti Hannovi, aby jsi jej přivítal. Všiml sis, že kolem něj prošla půvabná blondýnka v černých šatech s oranžovou šerpou - text na šerpě jsi nestihl přečíst - a pokračovala bez sebemenšího náznaku očního kontaktu k některému ze stánků na druhé straně. 

„Pane Huntere, dobrý den.“ pronesl s úsměvem Hann, když jsi jej šel přivítat. Potřásli jste si rukou a poté se oba vydali zpět do vašeho stánku. Anders mezitím vykládal potenciálním zájemcům o vašich výrobcích. Mávl rukou směrem k Hannovi na pozdrav, ten jen mlčky kývl a usadil se naproti Sáře. 

„No.. moc ne.“ odpověděla ti s mírným úsměvem, „A taky se v těhlec botech blbě běhá.“ dodala se stížností na své boty. Na tvoji druhou otázku pokrčila rameny, „Já se do tehle věcí moc nepletu.. přijímání nováčků měl vždycky na starost Brodrick a Asha.“ poté se krátce odmlčela a společně s tebou sledovala dvojici mužů. Posadili se na dřevěnou lavičku uvnitř omšelého zastávky a vyčkávali. „Jo, říkala 'pár' minut. Ona je přesná až moc, ale řidič ne.“ odpověděla s úsměvem, „Jestli ti můžu dát drobnou radu.. připrav se na to, že je Asha dost nevypočítatelná. Dávej si na ní pozor.“ řekla tichým hlasem. Následovala chvilka ticha, kterou přerušilo troubení starého vozidla, které projíždělo kolem zastávky a spolujezdec z okna ukazoval ruku s vztyčeným prostředníčkem. Dvojice mužů sedící na lavičce po nich cosi vyřivovala až do chvíle než auto zmizelo z dohledu, poté se opět uklidnili. Zaznamenal jsi zvuk bot z ulice, kterou jste přiběhli. Také sis všiml černého auta připomínající ti z dálky dodávku, blížící se k zastávce. 

   

V nejbližší době - konkrétně za 5 dní - se bude konat konference ZURELsoftu v jejich areálu, bude spojená s otevřením jejich nové pobočky, alespoň to tak vyselo na internetu. Na této konferenci bude mít za 10 minut přednášku jedna Blackportská firma a následně by měli následovat další dvě Greyportské firmy.

„Patrick tu není?“ optal se Hann Sáry, „Omluvil se.“ odpověděla mu krátce. „Aha, je to škoda, alespoň by nás tu bylo víc.“ pokračoval Hann, poté se otočil k tobě, „Co ZURELsoft? Ukázal něco zajímavého, nebo opět jen staronové výrobky?“

Rozhodl jsi se ignorovat zvuky z uličky, kterou jste sem přiběhli. „Však ji za chvilku sám poznáš.“ usmála se Sarah, poté co jsi oznámil, že se nejblíž blíží odvoz poznamenala „To je dobře, už jsem promočená dost.“ poté si dřepla asi si zavázala rozvázané boty. Dodávka se k vám blížila poměrně rychle a za chvilku stanula před zastávkou. Zvuk z uličky, kterou jste přiběhli zesílil a když ses ohlédl do je jeho strůjcem spatřil promočeného detektiva s pozvednutou služební zbraní. „Ruce vzhůru!“ zvolal rázně, „Nebudu to opakovat!“ dodal. Volnou ruku měl přitisknutou k boku. Sarah, která byla v tu chvíli v dřepu nebyla z detektivova pohledu vidět, neboť jí skryli dvě větší kontejnery a detektiv se ani nenamáhal jakkoliv rozhlížet. Tiše se po tobě koukla a pak opatrně vytáhla zbraň. Prstem ruky naznačila, že nemáš nic podnikat. 

Dodávka zastavená u zastávky musela taktéž řešit problém a to s dvojicí mužů, kteří začali hlasitě nadávat a vyřvávat. Detektiv tomu pozornost nevěnoval, neustále zíral na tebe a vyčkával na tvoji reakci. „Tak dělej!“ zopakoval. Taktéž jsi uslyšel bouchnutí bočních dveří u dodávky.   

   

„Ben měl vždycky mozek na auta. Jeho motory jsou revoluční..“ konstatoval Hann, „Konzole až tak velký úspěch nesklidí, protože je to neustále to samé. Ale na to auto bych se rád koukl.“ dodal. „Prý mají i testovací jízdu.“ pronesl Anders poté co domluvil se zájemci a měl chvilku čas, „Takže bychom jim to tam mohli jít trošku 'poštelovat'.“ zažertoval Anders. „Jel jsi někdy v jejich autě?“ otočil se k němu Hann, Anders zakroutil hlavou. „Ty jejich auta jsou úplně blbuvzdorný. Tam ani není co 'poštelovat'.“ pokračoval Hann. „Hmm.. tomu nevěřím.“ vydal ze sebe Anders, „Fakt. Ke každému autu dostaneš dývko se kterým si můžeš auto nějakým způsobem nakonfigurovat - ale je to dost ořezaný a omezený o proti tomu co mají v ZURELsoftu skutečně.“   

„Nestarej se! A dělej co ti říkám.“ odbyl tě detektiv. Po jeho slovech jsi zvedl ruce tak, aby na ně detektiv dobře viděl. „Vidíš, že to jde.“ konstatoval, „Nečekal jsem, že to půjde tak snadno.“ opatrně vykročil k tobě. Už byl skoro v dostatečné blízkosti kontejnerů, aby mířící Sarah spatřil. Náhle se však ozvala dvojice výstřelů a detektiv se skácel k zemi. Sarah na tebe koukla a poté se ohlédla za tebe. „Mohla jsi ho trefit!“ zvolala na Ashu, který rychlým krokem prošla kolem tebe. „Ano, mohla. Ale netrefila.“ odpověděla jí pohotově, koutkem oka po tobě koukla a následně se otočila opět k Sarah, která vstala a zamířila k tobě. „Nemáme čas na otálení. Nasedejte ať vypadneme.“ pronesla Asha a dokráčela ladnou chůzí až k ležícímu detektivovi, který ztěžka oddechoval, botou mu odkopla zbraň do strany a poté se k němu sklonila. „Detektiv William - a nějaké příjmení.“ konstatovala k němu, když si četla jeho odznak připnutý na kabátu. „Neměl jste svoji práci dělat tak důkladně.“

Rozhodl jsi se Paulovi nepomoci a  místo toho jsi seběhl schody a vyběhl před barák. Žena se psem spokojeně seděla před domem a v levé ruce držela deštník, aby na ní nepršelo „Nestalo se tam uvnitř něco?“ vyzvídala, „Z vedlejší ulice byla slyšet střelba.. a vy jste celí nějaký pomlácený.“ pokračovala starostlivým tónem. Skutečně jsi z postranní ulice zaznamenal výstřel. Také do ulice přijel stará sanitka ze které ihned vylezla dvojice mužů a doktor. „Pohněte!“ zvolal doktor a rozeběhl se k vstupu do budovy. Déšť i vítr byl dost silný, obloha zatemněná.