DrD - Greyport

„V kolik dorazila?“ zeptala Natálie. Kuchař krátce přemýšlel, ale nakonec odpověděl.
„Řekl bych, že v sedm. Od osmi totiž otevíráme a chvilku trvá než se všechno připraví.“  
„Děkuji.“ poděkovala. Kuchař se již na více nevyptával a když jsi ani ty neměl žádnou další otázku vykročil jsi k hlavním dveřím baru. Zadním mají vstup povolený pouze zaměstnanci.
„Nevím. Přijde mi to příliš snadné. Většinou to bývá různě zamotané.“ odpověděla ti cestou Natálie, „Nebo chtěla třeba skončit svůj románek, který zmiňoval její manžel a milenci se to nelíbilo. Tak jí zabil. Ale jaký by měla motiv její kamarádka?“ zeptala se, když jste došli až ke dveřím. Otevřel jsi dveře a pustil před sebe Natálii. Jakmile dveře bouchli někteří přítomní se pootočili a opět se poté věnovali své činnosti.

Vnitřek baru se nijak nelišil od ostatních. Několik modernějších stolků s židlemi a poté bar u něhož sedělo hned několik místních štamgastů, které byly zrovna uprostřed rozhovoru s barmanem. Číšnice pobíhala mezi stoly oblečená do pracovního oděvu, který se skládal z bílé košile a černé sukně. (bližší popis získáš až po přiblížení či kontaktu) Barman byl oblečen obdobně akorát měl místo sukně černé kalhoty.

Nahodil jsi lhostejný výraz jak jen jsi nejlépe uměl a poté po boku s přitisknutou Ashou vyrazil dál ulicí. Autobus se mezitím rozjel a zmizel v zatáčce. „Jdou za námi.“ špitla aniž by se otočila. Koutkem oka si se natočil a poznal, že má pravdu. Opilci z gangu za vámi skutečně kráčeli. Nešli však nikterak rychlou chůzí.

„Hej! Počkejte - na nás!“ vyřivoval jeden z nich a přitom se držel za hlavu a přidal do kroku. Zabočili jste. Vyučil jsi dočasného zmizení z jejich dohledu a podstrčil své společnici nůž, sám sis nůž uschoval do rukávu a pomalou chůzí pokračoval dál. Nakonec se jim však dovedlo vás dohnat a přiblížit se až nebezpečně blízko. Prudce jsi se na ně otočil s hněvem v očích. Opilce však tvůj čin nijak nevyděsil.
„Pá-pánové?“ otočil se jeden z nich na ostatní, „On - on nám řekl pá-pánové.“ začal se tlemit až do chvíle než ho mlčel pohlavkem další člen gangu, který působil již méně opile. „Jasně, že něco chceme.“ zazubil se pohlédl na Ashu. „Vstoupili jste na naše území. To vyžaduje platbu.“ ušklíbl se, „Jinak - Jak bych to řekl.“ ohlédl se na své společníky, „Je nás více a zdoláme vás a pak si platbu za nepovolený průchod naším uzemím vezmeme sami. Nemám pravdu? Pánové?“ zašklebil jsi a ostatní ho podpořili. Asha mezitím nenápadně schovala vypůjčený nůž za záda.

„Povyražení?“ usmála se, „Brzy. Asi koncem měsíce řekla bych. Musela bych se doma podívat do kalendáře. Kam mi vůbec zmizela moje kámoška?“ začala se ohlížet a hledala svoji blonďatou kamarádku, „To je dcerka tvé konkurence.“ poznamenala přitom.

Přiblížili jste se k Čišnici a jakmile se vás optala co si budete přát přečetl sis její cedulku připevněnou na bílé košili. Skutečně se jedná o Erinu Valenovou.
„Budete si přát?“ zeptala se s vynuceným úsměvem. Natálie na tebe pohlédla neboť očekávala, že se budeš chtít představit první a vzít si i slovo. Barman po vás chvilku koukal, ale nakonec se otočil a pustil se do výroby objednávky, kterou byla káva.

„Ah.. Aha..“ vydechla a její úsměv zmizel z tváře, mírně se zachvěla, když jsi se představil a ukázal odznak. Natálie udělala to samé. „Eh.. Jistě.. Pojďte se mnou.“ vyzvala vás ihned a vyvedla vás před budovu. Barman z na vás pohlédl, když jste odcházeli z baru společně s Erinou. Jakmile však cvakli dveře ihned se věnoval své práci.

Zavřela za vámi dveře, ohlédla se zdali není po blíž někdo kdo by neměl slyšet váš rozhovor a poté se s rozechvěným hlasem zeptala: „Jste - Jste tu kvůli Lisbet... Nemám pravdu?“
„Ano. Jsme tu kvůli ní.“ přikývla Natálie a založila si ruce.
„Já.. Já ji nezabila! Přísahám!“  bránila se pohotově Erina. Než se však nadechla k dalších slovům prosvištělo kolem vás moderní rychlé auto, které zcela ignorovalo dopravní předpisy. Ihned závěsu bylo Royův služební vůz (Roy Warren je jeden z vyšších detektivů, parťáka mu dělá o pár let mladší James Freig). Modrý majáček na levé straně střechy auta zářil. Z auta se ozýval přes megafon Jamesův hlas, který přikazoval prchajícímu autu zastavit. (model Royova služebního vozu pochází od společnosti Hunter Corporation a byl vyroben roku 2093, barva vozidla je stříbrná). Natálie i Erina pohlédly na prchající auto, ale obě situaci nijak nekomentovali. Natálie nejspíš vyčkávala na tvoji reakci.

Kopancem jsi uzemnil jednoho z opilců a více si jej již nevšímal neboť nebylo třeba. Omráčeně ležel na zemi a krvácel po tvém kopanci. „Tohohle budeš litovat!“ procedil mezi ústy muž s boxerem a vyrazil proti tobě. Jakékoliv zastrašování nepomohlo. Muž s nožem se zase vrhl proti Ashe, která měla připravený tvůj nůž za zády.

Zatím co Jenny obstarávala drink sledoval jsi situaci v zadní části klubu. Příliš si toho však ze své pozice neviděl. Jediné co se ti povedlo vysledovat bylo to, že vyhazovači odváděli čtveřici mužů v kožených vestách a nápisem na zádech. Jejich odchod nebyl zcela dobrovolný. „Tak.. Tady to je.“ usmála se Jenny a podala ti sklečniku s alkoholem. „Na zdraví!“

„No... Dobře...“ kývla hlavou, „Skončila jsem v práci tak jako obvykle. Odešla domů, chvilku pobyla doma, udělala nějaké domácí práce a pak vyrazila v 18:30 na autobus, abych stihla autobus k Lisbetinu hotelu. Byly jsme domluvené, že půjdeme do kina. Na... Jak se to jen jmenovalo...“ vzpomínala krátce, „Plakající anděly. Tak se ten film jmenoval. Nevím v kolik přesně jsem dorazila k hotelu, ale chvilku jsme pobyly na jejím pokoji a kolem osmé jsme vyrazily pěšky ke kinu. Vrátily jsme se tuším... Někdy kolem... kolem půlnoci, protože film trval skoro dvě hodiny a cesta zpět k hotelu je tak na půl hodiny.“ odmlčela se, „Byly jsme domluvené, že u ní přespím. Trochu jsme popíjeli, měla koupené nějaké dobré víno a pak jsme šli spát. Obě jsme se spaly v ložnici. Postel byla dost velká na to, aby se každá z nás vešla na jednu stranu. Pak-“ nadechla se, že bude pokračovat, ale byla přerušena.

„Dobrý den, detektivové.“ promluvil k vám s bouchnutím dveřím šéf podniku. Byl to starší muž, krátké ostříhané vlasy, knírek s bradkou a jeho oděv se skládal z černých kalhot k obleku a bílé košile. Na levé ruce měl hodinky z falešného stříbra a na levé ruce prstýnek značící manželský svazek. „Mohli by jste mi laskavě vysvětlit proč provádíte výslech před mým barem a proč vyslýcháte moji pracovnici? Víte, že mi takto odrazujete zákazníky?“ pokračoval následně.

„Říká se, že neexistuje špatná reklama.“ pravila Natálie a muž se jen uchechtl.
„Řeknu vám to takto. Nemám zaměstnanců na rozdávání, když nepracuje lidi zbytečně čekají a já přicházím o kšefty. Barman.“ prstem ukázal za sebe ačkoliv přes zavřené dveře vidět nebyl, „To tam sám nezvládá. Takže si buď slečnu Vahlenovou odvezte na stanici nebo počkejte až vyprší její pracovní doba a pak si s ní v klidu popovídejte někde kde nebude trpět pověst mého podniku. Dohodnuto?“

Nemeškal jsi a rozeběhl se proti muži. Sklouzl jsi se. Nebyl jsi, ale dostatečně daleko, abys nabral vhodnou rychlost. K povalení muže to stačilo. Padl přímo na tebe, padl do měkkého. Převalil jsi jej a chtěl udeřit, ale on udělal to samé a ihned byl nahoře on. Natáhl se k úderu boxerem, ale jeho ruku jsi zadržel.
„Parchante!“ zvolal a volnou rukou se sápal po tvém krku.

Asha nedbala tvého varování. Muž s nožem vyběhl proti ní. Provedl nožem výpad, ale hbitý kop černovlásky mu ho vyrazil z ruky. Nevěříce koukl a zatnul pěsti. To už bylo, ale pozdě. Asha provedla několik rychlých chvatů - některé z nich ti jsou známé z tvého výcviku - a muže velmi rychle uzemnila. Jednou rukou jej chytla za rameno a druhou mu přiložila dýku ke krku. V očích měla neskutečný hněv. Muž jen několikrát polkl a poté hlasitě začal žadonit o slitování.

Naklopil jsi do sebe drink. O proti ostatním byl tento o dost silnější a měl nezvyklou chuť. I Jenny se zašklebila a konstatovala, že je nějaký až příliš silný. „Tohle... si už asi raději nedám... By mě to brzo odrovnalo a vyváděla bych blbosti.“

„Tak to velmi rád slyším!“  spráskl ruce šéf podniku a spokojeně se pousmál. Erinin výraz už tak spokojený nebyl. Koukla na svého šéfa, kterého by možná nejraději podle jejího vražedného výrazu nakopla, ale nakonec s povzdechem koukla zpět na tebe. „Dojdu se převléci. Dejte mi pět minut... Pokusím se být rychlá.“

„Rychlá?“  uchechtl se šéf, „To vy ženy ani neumíte, ne?“ pokračoval s úšklebkem.
„Moc se nesmějte a raději nám sdělte jméno, příjmení a všechny další potřebné údaje. Vás hodláme také vyslechnout.“ ozvala se Natálie a pohlédla na muže.
„Ale-“ zakoktal a koukl na tebe, „Vždyť já jsem spořádaný občan co jen provozuje podnik, pravidelně platím daně a demonstrací se neúčastním. A s touhle vraždou nemám nic společného!“ střídavě hleděl na tebe i na Natálii. Erina ještě neodešla. Vyčkává na tvůj souhlas, ale nic na obhajobu neřekla.

Využil jsi svůj nůž a následně hlavičku. Úder hlavou rváče ochromil - zasáhl jsi půlku jeho obličeje (nos, ústa, bradu) - a pomohl ti převzít opět kontrolu. Jen co jsi muže ze sebe setřásl přiložil jsi mu nůž ke krku a sykl na něj pár vět. Muž s obličejem od krve na tebe koukl a nic nenamítl. Když jsi pohlédl na Ashu všiml sis, že z vedlejší ulice zrovna vyšla čtveřice postav. Na dálku nejsi schopen rozeznat o koho se jedná. Také sis všiml, že do ulice vjelo modernější stříbrné auto, které se hodí spíše do lepších čtvrti.

Asha pozici nezměnila. Stále držela muže za rameno a dýkou jej udržovala při zemi neboť stačil jeden nevhodný pohyb a navždy by ukončila jeho život. Koukla na tebe, „Když je omráčíme a vypadneme tak nás to může jednou stát i život, protože oni to takhle nenechají. Jestliže je zabijeme... No mrtvola už mluvit nedokáže, nemám pravdu?“

„No... Zaplňovat úvodní stránky bulvárů skoro každý druhý den? To raději ne.“ usmála se. „Teď bychom si mohli jít zatančit.“ zvolala, chytla tě za ruku a odtáhla na taneční parket.

Natálie kývla a následovala Erinu zpět do baru. Jakmile za nimi bouchli dveře muž na tebe naštvaně pohlédl, „Za tohle na vás podám žalobu! Kazíme mi kšefty.“ zvolal podrážděně, „Tak pojďme k tomu vašemu autu ať už to mám za sebou.“ dodal poté a vykročil k parkovišti.

Dorazil jsi muže čepelí nože a poté pohlédl na Ashu, která rovněž ukončila život člena gangu. Postavila se opět na nohy a pohlédla směrem k blížící se skupince. „Nesmíme ztrácet čas.“ šeptla a rychle tě následovala opačným směrem až do chvíle než kolem vás projelo stříbrné auto a vyloudilo ze sebe zvuk připomínající policejní sirénu v doprovodu barevného blikání. Jakmile siréna utichla a zůstalo pouze blikání ozval se skrze megafon hlas spolujezdce.
„Stůjte! Jménem Greyportské policie stůjte! Opakuji...“ nestihl doříci spolujezdec policejního vozu a někdo ze čtveřice postav zahájil palbu na auto. Asha tě pobídla k tomu, aby jsi běžel. Při rychlém ohlédnutí ti však přišlo, že střeli vypálené na sklo vozu neprošli skrz.
„Fajn! Jak chcete. Volám posily! Kre*éni.“ zaznělo z vozu a ihned poté došlo k přestřelce do které se zapojilo i policejní vozidlo. Dvojice detektivů se kryla za dveřmi svého vozidla a později se přesunuli i za jiné úkryty před střelbou.

Tancuješ. (můžeš volně komunikovat s Jenny)